Literatura

Film

Literatura


Todesmarsch

Von Dresden bis nach Westböhmen - Michal Salomonovič überlebte mit seiner Mutter und dem kleinen Bruder Josef ein 250-km-Todesmarsch. Die lästigen Zeugen sollten in Flossenbürg beseitigt werden.

Zde najdete aktuální tipy na tematicky zaměřenou literaturu a komentovaný seznam důležitých děl zaměřených na: holokaust, totalitarismus, nuceně nasazení, vyhlazovací politika hitlerovského období a osud dotčených Čechů. Senam tematicky zaměřené literatury najdete vlevo.


Aktuální tipy:

Miroslav Sígl: Události pravdy, zrad, nadějí 1968 od A do Zet

Jedna z prvních knih, které líčí osudové roky 1967 až 1971, kdy Československo začala okupovat sovětská armáda vyšla pod názvem Na vlně 490 metrů bezprostředně po listopadových událostech 1989 ve vydavatelství Naše vojsko v červnu 1990 v neuvěřitelném nákladu 140 000 výtisků a ve slovenštině 80 000 výtisků. Po letech vydává Miroslav Sigl velmi podrobnou knihu o této pohnuté době pod názvem Události pravdy, zrady, nadějí.

V té době sehrál svou významnou úlohu Svobodný vysílač, narychlo instalovaný v hloubětínském podniku Tesla, kde se vyráběly rozhlasové vysílače, a v němž televizní redaktor Miroslav Sígl zorganizoval rozhlasové vysílání, když televizní obrazovky potemněly.
Knížka se stala součástí mnoha knihoven, nechybí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, jehož autoři se na ni často odvolávají a citují ve svých původních dílech. Mnohokrát za tu dobu bylo autorovi naznačeno, aby přistoupil k jejímu novému vydání. Čtyřicáté výročí událostí let 1967-71 oživilo vše dějinné a osudové, vynořila se znovu pobídka, nedat zapomenout na Svobodný vysílač, který se pravidelně ozýval s heslem Jsme s vámi, buďte s námi! v srpnových dnech 1968. Autora to přimělo vrátit se k bohatým archivním záznamům, dopisům a dokumentům z minulých let, aktuálně je doplnit, přičemž základní data zůstávají ve své autentické a chronologické podobě tak, jak k dějinným událostem docházelo, odpovídají tehdejším reáliím, na nichž nebylo nutné cokoliv měnit.

Hrdinná epopej, vylíčená na stránkách této knížky, má v sobě mimořádně silnou vypovídací hodnotu. Dokonce titul původní knížky nezmizel ani z internetových stránek, kde ji hledají současní zájemci, protože v antikvariátech není k sehnání. Ve vzpomenutém Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR mají od autora bohatou dokumentaci z těch dnů, obsahující na tisíc historických podkladů, které tam odevzdal již v roce 1993 a jejich děkovný dopis patří v jeho archívu k nejvzácnějším.

Při své práci měl novinář a spisovatel Miroslav Sígl možnost setkat se s množstvím obětavých, odhodlaných a poctivých lidí, ale také s těmi, kteří neunesli tíhu totalitních let. Je rád, že ještě ve svých 82 letech mohl přispět ke vzpomínkám a svědectvím, o jaké byl v posledních letech žádán bezpočtem mladých posluchačů vysokých škol a jejich společenskovědních fakult. Prožil Masarykovu první republiku, okupaci fašistů i totalitní vládu komunistů. Je vděčný všem, kteří se zasloužili o znovunabytí svobody v naší zemi.

Naprosto unikátní kniha, shrnující události kolem roku 1968 se stává dobrou knihou pro všechny učitele, kteří mají rádi ucelené a zajímavé informace na jednom místě.

Miroslav Sígl: Události totality, svobody a demokracie

Jde o volné navázání na knihu Události pravdy, zrady a nadějí z roku 2009. Tentokrát se kniha týká dnes již historických událostí z let 1989 – 1990. Autor koncem období tzv. normalizace tiskl tajně Lidové noviny. Po výslechu na StB byl propuštěn také pro jejich nedovolené šíření ze zaměstnání řadového pracovníka Ústavu technického rozvoje a informací v Praze, kde nalezl útočiště jako propuštěný televizně rozhlasový novinář a redaktor tištěných médií, vedený „v ústřední evidenci protistátních, protistranických a protisovětských živlů“. To mu umožnilo, že po celý rok 1989 sám pro sebe a několik přátel monitoroval denně rozhlasové zahraniční stanice vysílající pro naše posluchače v Československu a vedl si dosti podrobné záznamy. Teprve v listopadových převratových dnech se rozepsala svobodně se rozhlížející také naše domácí média a přibyly v autorově archívu především tištěné noviny. V knize jsou uvedena, mimo jiné, četná životopisná data protagonistů událostí, přehled všech mluvčích Charty 77, čs. novinářů a publicistů, kteří působili v exilu. Jde tedy o záznamy, osobní svědectví a paměti o vývoji našich novodobých dějin. Všechna faktografická data jsou uspořádána opět chronologicky a dobře se čtou pro svou přitažlivost a autenticitu. Jsou svým způsobem strhující nejen pro pamětníky, ale i mladší generaci – ta podobné události zná jen zprostředkovaně. Podobně tomu bylo u předchozí knihy, která se u čtenářů setkala s mimořádně živým ohlasem.

Courtois Stephan: Černá kniha komunismu I,I

Zajímavá kniha o zločinech komunismu. Kniha, jejíž vydání umožnilo otevření četných, ještě donedávna tajných archivů. Kontroverzní kniha o tragédii světových rozměrů, která vyvolala vášnivé diskuse.

"Tragická místa paměti. Průvodce po historii jednoho regionu 1938-1945"Třetí odboj

Knížka s názvem Tragická místa paměti mapuje historii několika míst v Ústeckém kraji v období let 1938 až 1945. Jejími autory jsou studenti gymnázií v Lounech, Kadani, Ústí nad Labem a Chomutově. V knize jsou uvedeny životní příběhy pamětníků tak, jak je studenti zaznamenali.

Václav Veber, Jan Bureš a kolektiv: Třetí odboj.Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století, ÚSTR – MUP – Vydavatelství Aleš Čeněk, Praha 2011

Publikace „Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století“ má ambice posunout naše znalosti o třetím odboji o značný kus dopředu.

Na rozdíl od mnohých o něm autoři nepochybují, dokládají jeho existenci v širokém záběru i formách, přibližují nerovný zápas společnosti utlačované komunistickým totalitním státem, popisují porážky i dílčí vítězství a snaží se doložit, že odboj – ve všech svých formách – byl legitimní součástí oné doby, že přispíval k lepšímu mravnímu stavu společnosti samé. Tradice odboje proti komunismu si zaslouží být připomínána, současná česká společnost se bez ní nemůže obejít.

Rudolf Vrba: Utekl jsem z Osvětimi

Skutečný příběh muže, který dokázal uprchnout z koncentračního tábora Osvětim, aby podal zprávu o vyvražďování a zachránil tím další statisíce lidí, které se chystali poslat Němci na smrt.

Byly jsme tam taky, Dagmar Šimková, Vydal: Monika Vadasová-Elšíková, 2010

Vzpomínky ženy, která byla v 50. letech vězněná z politických důvodů společně s Růženou Vackovou, Dagmar Skálovou, či Ninou Svobodovou. Strhující próza, při jejíž četbě běhá mráz po zádech.

Autorce strhující knihy bylo v roce 1952 pouhých 23 let, když byla zatčena StB. Přestože se ničeho nedopustila, byla odsouzena za protistátní činnost na 15 let a další tři roky dostala za útěk z pracovního tábora v Železovcích. Z vězení byla propuštěna až v roce 1966. Ztratila tak nejkrásnější léta svého života.

České průšvihy. Aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989, Jiří Pernes, Jiří Kocián, Oldřich Tůma (a kol.), 2004

Nápad napsat o našich českých „dějinných“ průšvizích se zrodil zhruba před čtyřmi lety. Tehdy několik historiků českých dějin 19. a 20. století přijalo zajímavou a přitom poněkud neobvyklou nabídku časopisu Týden – napsat na téma průšvihů v českých dějinách cyklus několika desítek vybraných příběhů. Ty byly potom otiskovány na stránkách Týdne od konce roku 2001 do podzimu 2002.
Česká historie druhé poloviny 19. a téměř celého 20. století byla z hlediska inspirace v tomto ohledu k autorům štědrá. Na téma dějinných prů­švihů nabídla řadu poutavých námětů, neboť je známo, že na nedostatek dějinných proher, skandálů, krizových momentů i nevyjasněných událostí si český národ rozhodně stěžovat nemůže, a to ani ve sledované dějinné etapě. Ale snad lze právem podotknout, že v tomto ohledu nezůstávají české dějiny nikterak osamoceny…
Potěšitelný byl čtenářský zájem o tento žánr dějinných pochybení. Ten vedl většinu autorů k rozhodnutí vydat novou, rozšířenou verzi „českých průšvihů“ v knižní podobě. Je třeba mít na paměti, a to jistě pozorný čtenář historické literatury ví, že tyto průšvihy spoluutvářely často výrazně neradostný a tragický rámec dějin, ale že nebyly také vždy onou základní osou dějin. Přesto se mnohé z uvedených událostí či příběhů staly právem dějinným mementem, jiné zase smutným či trapným připomenutím.
Kniha o českých průšvizích obsahuje padesát jedna příběhů. Podělilo se o ně šest autorů, byť nestejným počtem příspěvků. Slovo „průšvih“ je v této souvislosti patrně nejvýstižnější: nejde ani o tragédii, ani o katastrofu. Někdy k nim však má velice, velice blízko, protože některé velké české průšvihy ohrožovaly samotnou podstatu národního bytí. Většinou však jde spíše o sled trapných neúspěchů, které snižovaly lesk národních snah, pitvořily je, karikovaly a stavěly českou společnost do politováníhodného, trapného světla.

Dietmar Süß: "Smrt ze vzduchu. Válečná společnost a letecká válka v Německu a Anglii", Siedler

Debata o letecké válce za druhé světové války je často velmi emotivní. Knihou „Smrt ze vzduchu“ docílil historik Dietmar Süß, že se diskuse o civilních obětech, nesmyslném ničení a válečných zločinech dostala do poklidnějších kolejí.

Christian Hartmann: "Operace Barbarossa. Německá válka na východě 1941-1945", C.H. Beck Verlag

„Operace Barbarossa“, útok ozbrojených sil na Sovětský svaz, bude mít v červnu 70. výročí. Christian Hartmann objasňuje v jeho krátkém úryvku nejen německou loupežnou a ničivou válku, ale bere v ohled také reakce protistrany.

Rudolf Schnittner: Jsem zkrátka Sudeťák. Dvanáct dopisů Jendovi. Praha 2006.

Rudolf Schnittner se narodil v Rumburku 18. června 1937. Dětství až do osmi let prožil u svých prarodičů na Šumavě. Na základě Benešových dekretů měl být s rodiči a s bratrem po roce 1945 odsunut do Německa. Předtím na podzim 1945 zažádal jeho otec o dobrovolné vystěhován, což mu bylo ministerstvem vnitra povoleno. Rudolf Schnittner nechodil do české základní školy a byl vychováván soukromým učitelem, páterem Leonhardem z rumburského kláštera. V roce 1946 byl rodině prozatímně zakázán odchod do Německa s odůvodněním, že Schnittnertův otec je potřebný jako slévárenská odborník v československém poválečném průmyslu.

Rodina tedy musela zůstat. Po vyučení slévačem, absolvování základní vojenské služby u PTP a neúspěšné žádosti o vystěhování do Německa se Schnittner rozhodl emigrovat přes Itálii do Německa. Později odchází do Švýcarska.

"Rudolf Schnittner si o sobě nemyslí, že má patent na tu jedině pravdivou interpretaci dějin, nepřichází k nám s přednáškou na téma ´Jak to ve skutečnosti bylo´. Neříká nám zkrátka, jak bychom měli dějinám rozumět… Schnittnerův přístup není ideologický, je naopak svrchovaně lidský; poté, co svému českému kamarádovi z dětství nedokázal ve vzájemných rozhovorech vysvětlit, proč se na některé historické události jako ´Sudeťák´ dívá jinak a proč tento jeho jiný pohled má své oprávnění, se rozhodl, že se o totéž pokusí ještě jednou, tentokrát písemnou formou. Protože ale pochopil, že většina příčin, které kamarádovi Jendovi bránily v porozumění, jsou ve velké míře vlastní celé české společnosti, pojal své dopisy jako veřejné, otevřené, určené všem Čechům. Tato dvojakost či chcete-li, literární figura, umožnila Schnittnertovi velice osobní tón, který při tom nepůsobí křečovitě nebo vtíravě. Dopisy nejsou agresivním výpadem, tak běžným v česko-sudetoněmeckém dialogu. Působí daleko víc jako podaná ruka."

(Z doslovu Matěje Spurného)

Petr Sís: Zeď. Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Praha, Labyrint, 2007.

Zcela ojedinělá kniha, která malým čtenárům přibližuje dobu komunismu, léta 1948-1989. kdy za "železnou oponou" v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé. Velmi očekávaný projekt v New Yorku usazeného českého výtvarníka a spisovatele. Celobarevné vydání kombinuje kresby, komiks a autentické obrazové deníky.

"Knížka Petra Síse je povinnou čerbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí, že svoboda je jednoznačně daná věc." -- Václav Havel

"Je to má zprává z minulosti a současně i varování, co by se mohlo opět stát. Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli, na mexické hranici nebo v Ústí nad Labem." -- Petr Sís

Spisovatel, ilustrátor, filmař a grafik Petr Sís se narodil roku 1948, vyrůstal v Praze za "železnou oponou". Svými kresbami, fotkami a deníkovými zápisky líčí komiksovým způsobem své vzpomínky na tuto dobu: Jak tajně četl zakázané knihy, jak založil rockovou skupiny bez nástrojů, jak musel napsat jako student článek o slávě sovětské armády, jak poprvé slyšel o modrých džínech, coca-cole, rock´n´rollu a Beatles - a jak toužil po svobodě. (z obálky knihy)

Zde najdete aktuální tipy na tematicky zaměřenou literaturu a komentovaný seznam důležitých děl zaměřených na: holokaust, totalitarismus, nuceně nasazení, vyhlazovací politika hitlerovského období a osud dotčených Čechů. Senam tematicky zaměřené literatury najdete vlevo.


Aktuální tipy:

Miroslav Sígl: Události pravdy, zrad, nadějí 1968 od A do Zet

Jedna z prvních knih, které líčí osudové roky 1967 až 1971, kdy Československo začala okupovat sovětská armáda vyšla pod názvem Na vlně 490 metrů bezprostředně po listopadových událostech 1989 ve vydavatelství Naše vojsko v červnu 1990 v neuvěřitelném nákladu 140 000 výtisků a ve slovenštině 80 000 výtisků. Po letech vydává Miroslav Sigl velmi podrobnou knihu o této pohnuté době pod názvem Události pravdy, zrady, nadějí.

V té době sehrál svou významnou úlohu Svobodný vysílač, narychlo instalovaný v hloubětínském podniku Tesla, kde se vyráběly rozhlasové vysílače, a v němž televizní redaktor Miroslav Sígl zorganizoval rozhlasové vysílání, když televizní obrazovky potemněly.
Knížka se stala součástí mnoha knihoven, nechybí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, jehož autoři se na ni často odvolávají a citují ve svých původních dílech. Mnohokrát za tu dobu bylo autorovi naznačeno, aby přistoupil k jejímu novému vydání. Čtyřicáté výročí událostí let 1967-71 oživilo vše dějinné a osudové, vynořila se znovu pobídka, nedat zapomenout na Svobodný vysílač, který se pravidelně ozýval s heslem Jsme s vámi, buďte s námi! v srpnových dnech 1968. Autora to přimělo vrátit se k bohatým archivním záznamům, dopisům a dokumentům z minulých let, aktuálně je doplnit, přičemž základní data zůstávají ve své autentické a chronologické podobě tak, jak k dějinným událostem docházelo, odpovídají tehdejším reáliím, na nichž nebylo nutné cokoliv měnit.

Hrdinná epopej, vylíčená na stránkách této knížky, má v sobě mimořádně silnou vypovídací hodnotu. Dokonce titul původní knížky nezmizel ani z internetových stránek, kde ji hledají současní zájemci, protože v antikvariátech není k sehnání. Ve vzpomenutém Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR mají od autora bohatou dokumentaci z těch dnů, obsahující na tisíc historických podkladů, které tam odevzdal již v roce 1993 a jejich děkovný dopis patří v jeho archívu k nejvzácnějším.

Při své práci měl novinář a spisovatel Miroslav Sígl možnost setkat se s množstvím obětavých, odhodlaných a poctivých lidí, ale také s těmi, kteří neunesli tíhu totalitních let. Je rád, že ještě ve svých 82 letech mohl přispět ke vzpomínkám a svědectvím, o jaké byl v posledních letech žádán bezpočtem mladých posluchačů vysokých škol a jejich společenskovědních fakult. Prožil Masarykovu první republiku, okupaci fašistů i totalitní vládu komunistů. Je vděčný všem, kteří se zasloužili o znovunabytí svobody v naší zemi.

Naprosto unikátní kniha, shrnující události kolem roku 1968 se stává dobrou knihou pro všechny učitele, kteří mají rádi ucelené a zajímavé informace na jednom místě.

Miroslav Sígl: Události totality, svobody a demokracie

Jde o volné navázání na knihu Události pravdy, zrady a nadějí z roku 2009. Tentokrát se kniha týká dnes již historických událostí z let 1989 – 1990. Autor koncem období tzv. normalizace tiskl tajně Lidové noviny. Po výslechu na StB byl propuštěn také pro jejich nedovolené šíření ze zaměstnání řadového pracovníka Ústavu technického rozvoje a informací v Praze, kde nalezl útočiště jako propuštěný televizně rozhlasový novinář a redaktor tištěných médií, vedený „v ústřední evidenci protistátních, protistranických a protisovětských živlů“. To mu umožnilo, že po celý rok 1989 sám pro sebe a několik přátel monitoroval denně rozhlasové zahraniční stanice vysílající pro naše posluchače v Československu a vedl si dosti podrobné záznamy. Teprve v listopadových převratových dnech se rozepsala svobodně se rozhlížející také naše domácí média a přibyly v autorově archívu především tištěné noviny. V knize jsou uvedena, mimo jiné, četná životopisná data protagonistů událostí, přehled všech mluvčích Charty 77, čs. novinářů a publicistů, kteří působili v exilu. Jde tedy o záznamy, osobní svědectví a paměti o vývoji našich novodobých dějin. Všechna faktografická data jsou uspořádána opět chronologicky a dobře se čtou pro svou přitažlivost a autenticitu. Jsou svým způsobem strhující nejen pro pamětníky, ale i mladší generaci – ta podobné události zná jen zprostředkovaně. Podobně tomu bylo u předchozí knihy, která se u čtenářů setkala s mimořádně živým ohlasem.

Courtois Stephan: Černá kniha komunismu I,I

Zajímavá kniha o zločinech komunismu. Kniha, jejíž vydání umožnilo otevření četných, ještě donedávna tajných archivů. Kontroverzní kniha o tragédii světových rozměrů, která vyvolala vášnivé diskuse.

"Tragická místa paměti. Průvodce po historii jednoho regionu 1938-1945"Třetí odboj

Knížka s názvem Tragická místa paměti mapuje historii několika míst v Ústeckém kraji v období let 1938 až 1945. Jejími autory jsou studenti gymnázií v Lounech, Kadani, Ústí nad Labem a Chomutově. V knize jsou uvedeny životní příběhy pamětníků tak, jak je studenti zaznamenali.

Václav Veber, Jan Bureš a kolektiv: Třetí odboj.Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století, ÚSTR – MUP – Vydavatelství Aleš Čeněk, Praha 2011

Publikace „Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století“ má ambice posunout naše znalosti o třetím odboji o značný kus dopředu.

Na rozdíl od mnohých o něm autoři nepochybují, dokládají jeho existenci v širokém záběru i formách, přibližují nerovný zápas společnosti utlačované komunistickým totalitním státem, popisují porážky i dílčí vítězství a snaží se doložit, že odboj – ve všech svých formách – byl legitimní součástí oné doby, že přispíval k lepšímu mravnímu stavu společnosti samé. Tradice odboje proti komunismu si zaslouží být připomínána, současná česká společnost se bez ní nemůže obejít.

Rudolf Vrba: Utekl jsem z Osvětimi

Skutečný příběh muže, který dokázal uprchnout z koncentračního tábora Osvětim, aby podal zprávu o vyvražďování a zachránil tím další statisíce lidí, které se chystali poslat Němci na smrt.

Byly jsme tam taky, Dagmar Šimková, Vydal: Monika Vadasová-Elšíková, 2010

Vzpomínky ženy, která byla v 50. letech vězněná z politických důvodů společně s Růženou Vackovou, Dagmar Skálovou, či Ninou Svobodovou. Strhující próza, při jejíž četbě běhá mráz po zádech.

Autorce strhující knihy bylo v roce 1952 pouhých 23 let, když byla zatčena StB. Přestože se ničeho nedopustila, byla odsouzena za protistátní činnost na 15 let a další tři roky dostala za útěk z pracovního tábora v Železovcích. Z vězení byla propuštěna až v roce 1966. Ztratila tak nejkrásnější léta svého života.

České průšvihy. Aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989, Jiří Pernes, Jiří Kocián, Oldřich Tůma (a kol.), 2004

Nápad napsat o našich českých „dějinných“ průšvizích se zrodil zhruba před čtyřmi lety. Tehdy několik historiků českých dějin 19. a 20. století přijalo zajímavou a přitom poněkud neobvyklou nabídku časopisu Týden – napsat na téma průšvihů v českých dějinách cyklus několika desítek vybraných příběhů. Ty byly potom otiskovány na stránkách Týdne od konce roku 2001 do podzimu 2002.
Česká historie druhé poloviny 19. a téměř celého 20. století byla z hlediska inspirace v tomto ohledu k autorům štědrá. Na téma dějinných prů­švihů nabídla řadu poutavých námětů, neboť je známo, že na nedostatek dějinných proher, skandálů, krizových momentů i nevyjasněných událostí si český národ rozhodně stěžovat nemůže, a to ani ve sledované dějinné etapě. Ale snad lze právem podotknout, že v tomto ohledu nezůstávají české dějiny nikterak osamoceny…
Potěšitelný byl čtenářský zájem o tento žánr dějinných pochybení. Ten vedl většinu autorů k rozhodnutí vydat novou, rozšířenou verzi „českých průšvihů“ v knižní podobě. Je třeba mít na paměti, a to jistě pozorný čtenář historické literatury ví, že tyto průšvihy spoluutvářely často výrazně neradostný a tragický rámec dějin, ale že nebyly také vždy onou základní osou dějin. Přesto se mnohé z uvedených událostí či příběhů staly právem dějinným mementem, jiné zase smutným či trapným připomenutím.
Kniha o českých průšvizích obsahuje padesát jedna příběhů. Podělilo se o ně šest autorů, byť nestejným počtem příspěvků. Slovo „průšvih“ je v této souvislosti patrně nejvýstižnější: nejde ani o tragédii, ani o katastrofu. Někdy k nim však má velice, velice blízko, protože některé velké české průšvihy ohrožovaly samotnou podstatu národního bytí. Většinou však jde spíše o sled trapných neúspěchů, které snižovaly lesk národních snah, pitvořily je, karikovaly a stavěly českou společnost do politováníhodného, trapného světla.

Dietmar Süß: "Smrt ze vzduchu. Válečná společnost a letecká válka v Německu a Anglii", Siedler

Debata o letecké válce za druhé světové války je často velmi emotivní. Knihou „Smrt ze vzduchu“ docílil historik Dietmar Süß, že se diskuse o civilních obětech, nesmyslném ničení a válečných zločinech dostala do poklidnějších kolejí.

Christian Hartmann: "Operace Barbarossa. Německá válka na východě 1941-1945", C.H. Beck Verlag

„Operace Barbarossa“, útok ozbrojených sil na Sovětský svaz, bude mít v červnu 70. výročí. Christian Hartmann objasňuje v jeho krátkém úryvku nejen německou loupežnou a ničivou válku, ale bere v ohled také reakce protistrany.

Rudolf Schnittner: Jsem zkrátka Sudeťák. Dvanáct dopisů Jendovi. Praha 2006.

Rudolf Schnittner se narodil v Rumburku 18. června 1937. Dětství až do osmi let prožil u svých prarodičů na Šumavě. Na základě Benešových dekretů měl být s rodiči a s bratrem po roce 1945 odsunut do Německa. Předtím na podzim 1945 zažádal jeho otec o dobrovolné vystěhován, což mu bylo ministerstvem vnitra povoleno. Rudolf Schnittner nechodil do české základní školy a byl vychováván soukromým učitelem, páterem Leonhardem z rumburského kláštera. V roce 1946 byl rodině prozatímně zakázán odchod do Německa s odůvodněním, že Schnittnertův otec je potřebný jako slévárenská odborník v československém poválečném průmyslu.

Rodina tedy musela zůstat. Po vyučení slévačem, absolvování základní vojenské služby u PTP a neúspěšné žádosti o vystěhování do Německa se Schnittner rozhodl emigrovat přes Itálii do Německa. Později odchází do Švýcarska.

"Rudolf Schnittner si o sobě nemyslí, že má patent na tu jedině pravdivou interpretaci dějin, nepřichází k nám s přednáškou na téma ´Jak to ve skutečnosti bylo´. Neříká nám zkrátka, jak bychom měli dějinám rozumět… Schnittnerův přístup není ideologický, je naopak svrchovaně lidský; poté, co svému českému kamarádovi z dětství nedokázal ve vzájemných rozhovorech vysvětlit, proč se na některé historické události jako ´Sudeťák´ dívá jinak a proč tento jeho jiný pohled má své oprávnění, se rozhodl, že se o totéž pokusí ještě jednou, tentokrát písemnou formou. Protože ale pochopil, že většina příčin, které kamarádovi Jendovi bránily v porozumění, jsou ve velké míře vlastní celé české společnosti, pojal své dopisy jako veřejné, otevřené, určené všem Čechům. Tato dvojakost či chcete-li, literární figura, umožnila Schnittnertovi velice osobní tón, který při tom nepůsobí křečovitě nebo vtíravě. Dopisy nejsou agresivním výpadem, tak běžným v česko-sudetoněmeckém dialogu. Působí daleko víc jako podaná ruka."

(Z doslovu Matěje Spurného)

Petr Sís: Zeď. Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Praha, Labyrint, 2007.

Zcela ojedinělá kniha, která malým čtenárům přibližuje dobu komunismu, léta 1948-1989. kdy za "železnou oponou" v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé. Velmi očekávaný projekt v New Yorku usazeného českého výtvarníka a spisovatele. Celobarevné vydání kombinuje kresby, komiks a autentické obrazové deníky.

"Knížka Petra Síse je povinnou čerbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí, že svoboda je jednoznačně daná věc." -- Václav Havel

"Je to má zprává z minulosti a současně i varování, co by se mohlo opět stát. Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli, na mexické hranici nebo v Ústí nad Labem." -- Petr Sís

Spisovatel, ilustrátor, filmař a grafik Petr Sís se narodil roku 1948, vyrůstal v Praze za "železnou oponou". Svými kresbami, fotkami a deníkovými zápisky líčí komiksovým způsobem své vzpomínky na tuto dobu: Jak tajně četl zakázané knihy, jak založil rockovou skupiny bez nástrojů, jak musel napsat jako student článek o slávě sovětské armády, jak poprvé slyšel o modrých džínech, coca-cole, rock´n´rollu a Beatles - a jak toužil po svobodě. (z obálky knihy)

Uživatel této stránky: Nápověda pro uživatele

Uživatel Heslo